Windows Server jsme doposud měli možnost provozovat jako Full Server (s GUI) a nebo Server Core. Windows Server 2016 lze provozovat nově jako tzv. Nano Server. Jedná se o ještě minimalističtější verzi Windows Serveru (někdy též označovanou jako Just enough OS), než je Server Core. Na začátek je třeba říci, že se nejedná o typ instalace v klasickém smyslu slova, protože pomocí instalátoru Setup.exe Nano Server nenainstalujete. Jak se tedy k Nano Serveru dostat? Nejen na to odpoví tento článek.

Důvody pro vznik

Důvod první – restarty serveru. Když restartujete server – např. kvůli instalování aktualizací – služby, co tento server dělá jsou buď nedostupné nebo je musíme odmigrovat před restartem na jiný server. Pokud takový restart vynutila aktualizace komponenty, kterou nepoužívám (protože Full Server), zamrzí to. S benefitem v podobě menšího počtu aktualizací měl přijít už Server Core, ale praxe ukázala, že restarty po updatech jsou víceméně potřeba stejně skoro každý měsíc i na Server Core instalaci.

Důvod druhý – příliš velké serverové image. Zde mám na mysli image instalací, které nasazujeme na čisté železo. Tyto image mohou mít třeba 10, 20 GB? To je opravdu takový problém? Problém to není ze strany HW serveru, jakože by se ten image nevešel na disky, to rozhodně ne. Zkusme se na problém podívat v kontextu Microsoft Azure (protože Nano Server byl primárně stvořen právě pro Azure). Když instalujete desítky serverů denně nebo týdně, tak tlačit ty GB po síti může být brzdou pokroku.

Důvod třetí – množství prostředků, co konzumuje serverová infrastruktura. To se týká např. operační paměti nebo prostoru na disku. Kdybych vyráběl virtuálku, ve které by běžel jen DNS nebo DHCP server, pravděpodobně bych jí ze zvyku dal minimálně 1 GB RAM, možná více. Stejně tak VHD(x) soubor by u té VM měl minimálně 10 GB. Asi není třeba zdůrazňovat, že kdyby server a VM konzumovaly méně RAM a diskového prostoru, mohli byste takových VM na serveru provozovat více.

Důvod čtvrtý – bezpečnost, ale na tu se podíváme později.

Stěžejní vlastnosti

Základní vlastnosti Nano Serveru, v porovnání s instalací Server Core, shrnuje tento graf:

Nano Server Vs Server Core

Velikost Nano Serveru na disku

Čistá instalace Nano Serveru zabírá na disku něco přes 400 MB. Jedná se samozřejmě o instalaci bez žádných přidaných balíčků nebo ovladačů, když tedy do image necháte nainstalovat podporu pro Hyper-V nebo DNS Server, velikost image se zvětší. I tak je ale Nano Server výrazně menší, než Server Core. Co tedy v Nano Serveru není a díky čemu je tak malý? Mezi komponenty, které Nano Server nejsou, patří např.:

  1. Podpora pro 32bit (Nano Server je čistě 64bit)
  2. GUI a veškeré grafické součásti (v Server Core byl např. plně grafický Task Manager)
  3. RDP (klient i server, připojení přes RDP není možné)
  4. WinLogon
  5. Podpora pro MSI
  6. Ovladače pro většinu PnP zařízení

Co naopak Nano Serveru zůstalo je podpora pro klasické ovladače, nepotřebujete tedy žádné speciální drivery. To co by fungovalo na plném serveru nebo Server Core, bude fungovat i na Nano Serveru.

Funkce Nano Serveru

Co tedy Nano Server umí? Už u Server Core instalace platilo, že neumí provozovat všechny role. Nano Server je z tohoto hlediska instalace určená pro provoz několika základních rolí. Tyto role se do Nano Serveru přidávají ideálně už během vytváření image a všechny funkce jsou dostupné v podobě balíčků. Jejich seznam najdete na instalačním mediu v adresáři NanoServer/Packages.

Nano Server Packages

Z výpisu je tedy vidět, že Nano Server umí dělat Hyper-V (balíček Compute), DNS Server (balíček DNS), umí být součástí Clusteru (FailoverCluster), umí provozovat Windows nebo Hyper-V kontejnery (balíček Containers). Existuje i antivir pro Nano Server v podobě balíčku Defender. Většinu ostatních balíčků již dokážete odhadnout sami.

Mimochodem to tedy znamená, že Nano Server nelze použít např. jako Domain Controler, protože Active Directory není mezi uvedenými balíčky. Pokud je pro vás Active Directory nebo kterákoli jiná role na Nano Serveru zajímavá, dejte o tom Microsoftu určitě vědět zde.

Licencování

V neposlední řadě je třeba zmínit, jak se Nano Server licencuje. Už jsme zmínili, že existují dvě edice -Standard a Datacenter a podle licenčního dokumentu (PDF ke stažení) je pro nasazení a provoz Nano Serveru vyžadováno Software Assurance.

Tohle byl tedy úvod do Nano Serveru. Příště se podíváme na instalaci, konfiguraci a další zajímavosti Nano Serveru na Windows Server 2016.